Deratizace je soubor opatření k potlačování výskytu hygienicky a epidemiologicky významných a škodlivých myšovitých nebo jiných hlodavců. Je součástí opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí, které je specifikováno vyhláškou ministerstva zdravotnictví č.91/1984 Sb., dále zák. 20/1966 Sb. a dalších souvisejících (zejména místně příslušných) předpisů.  Podle ní mohou orgány hygienické služby nařídit povinné hubení škodlivých živočichů, jestliže způsobují hrubé hygienické závady nebo hrozí-li jejich rozšíření. Mimo to je každý povinen provádět opatření k hubení škodlivých myšovitých hlodavců nebo jiných škůdců.

Nejčastěji se vyskytující hlodavci

POTKAN (RATTUS NORVEGICUS)
Je to hospodářsky i zdravotnicky nejvýznamnější synantropní hlodavec. Tělo až 30 cm, stejně tak silný ocas z rohovitých kroužků. Barva hřbetu šedohnědá, až rezavohnědá, břicho světlešedé. Hmotnost zpravidla do 500 g. Hrabe podzemní nory, časté jsou průniky nejen starší cihlovou, ale i kamennou zdí, dokonce i betonovou podlahou. Výborně se potápí a je schopen proplavat i sifonem u klozetové mísy, kudy často proniká do bytů, zejm. suterénních. Vodovodní a plynové stoupačky mu umožňují vylézat i do vyšších pater panelových domů, kde se umakartovým bytovým jádrem dostává snadno do odpadkových košů a špižíren.
Hlavním zdrojem potkanů ve městech jsou kanalizační přípojky, na venkově pak hospodářská stavení s chovem zvířat. Potkan je všežravec. Vyhovuje mu skladba lidské potravy, jejíž dostatečné množství nachází v kanalizační síti, pouličních kontejnerech, a ve výrobnách potravin všeho druhu, které bývají častými místy jeho zvýšeného výskytu. Potkani žijí v uzavřených koloniích, jejíž příslušníci střeží své teritorium. K novým předmětům (tedy i pastem a jedovým nástrahám) jsou značně nedůvěřiví. Neklamnou známkou jejich přítomnosti jsou rozhlodané předměty, nory o průměru okolo 7 cm a především oválný a často hromadně ukládaný trus (6 x 20 mm).
Ve volné přírodě se potkan vyskytuje nejčastěji na skládkách komunálního odpadu, nebo si ryje nory v březích stok či chovných rybníků. Dále ve stozích, kde konzumuje zrní, ale zároveň loví i hraboše a myši. Potkan může denně migrovat za potravou několik set metrů, často i kilometrů.
K přenosu většiny patogenů dochází pouhou kontaminací močí a trusem ve vlhkém prostředí – ve vodě, v hlíně, potravinách a plodinách.
K pokousání potkanem dochází v případech, kdy zvíře nemá možnost úniku (v uzavřené místnosti) a když se cítí ohroženo. Dospělý jedinec snadno vyskočí téměř metr vysoko. Na silně zamořené lokalitě mohou hladoví potkani napadnout nemocného, ale především imobilizovaného člověka, či malé dítě. Hospodářské škody rozhodně nejsou zanedbatelné.

KRYSA (RATTUS RATTUS)
Bývá často zaměňována s potkanem. Krysa je subtilnější než potkan, délka těla do 25 cm, tenký ocas je delší než tělo. Hmotnost do 300 g. Zbarvení jako u potkanů, ale běžné jsou též populace, kde jsou všichni jedinci zcela černí, jindy se světlejším břichem apod.
Nejčastěji se vyskytují ve výše položených suchých a teplých místech: na půdách, sýpkách, sušárnách ovoce, apod. Jsou nesmírně obratné při šplhání a lezení (i po hrubé omítce, natažených elektrických kabelech, lanech, po trámech apod.). V budovách se usazují v prostorách vyplněných izolací, např. v polystyrenu, dokonce i ve skelné vatě si s oblibou staví hnízda.
Preferovanou potravou, stejně jako u potkana, je kukuřice. Na rozdíl od potkanů se krysy prozrazují i svým hlučným chováním, pískáním, až téměř vřískáním a dupáním. V našich krajích škodí krysy především rozhlodáváním konstrukce lehkých montovaných staveb a v nich povrchově vedené elektroinstalace a vodovodního vedení v plastových trubkách.

MYŠ DOMÁCÍ (MUS MUSCULUS)
Je na hřbetě šedohnědá až šedočerná, na břišní straně žlutobílá. Délka těla nepřesahuje 9 cm, tenký, jednobarevný, šedý ocas bývá o málo kratší než tělo.
Podobně jako jejich větší příbuzní žijí v koloniích. Některé populace myší žijí v létě v polích a ve stozích, na podzim se vracejí zpravidla do budov. Drobné stopy v prachu, rozkousané potraviny, papír i igelit, který je často používán ke stavbě kulovitých hnízd, je společně s malým podélným trusem, velikosti rýžových zrnek neklamným důkazem přítomnosti tohoto hlodavce. Čerstvý trus je černý a lesklý, starší je vyschlý, šedohnědý a matný.
Myš domácí roznáší močí původce leptospiróz, salmonelóz a další patogeny.Prevence a podmínky úspěšnosti deratizačních zákroků
Úspěšnost deratizačních zákroků je závislá na více preventivních opatřeních, m.j. je nutné znemožnit pronikání hlodavců do objektu. Proto je třeba:
detailní oprava podlah, stěn a stropů kvalitním betonem, případně s přísadou roztlučeného skla
oprava zárubní a prahů dobetonováním a oplechováním
oprava dveří oplechováním pozinkovaným plechem a seřízení pantů. Mezerou širší než 1 cm již pronikají domácí myši a mladý potkan nepotřebuje o mnoho více
okna a všechny větrací průchody zdí musí být rovněž těsně uzavíratelné a nejlépe stabilně opatřené proplétaným ocelovým pletivem v rámu těsně přiléhajícím k fasádě
veškeré kanálové a trativodové vpusti musí být opatřeny neporušenou masivní mřížkou
do sifonů přízemních či suterénních klozetů nebo silnějších přípojek technických dřezů lze na noc aplikovat několik kapek kresolu, či podobných přípravků

více informací o deratizaci naleznete zde: deratizace.com/deratizace